Velká busta císaře Františka

V renesančních a barokních zahradách bylo vzácné, aby historické osoby dostávaly památníky, mnohem více byly tyto typy zahrad mikrokosmicko-mytickým světem znovuobjevené antiky. Teprve v „anglických parcích“ romantického osvícenství se tématem ikonografie stala profanovaná historie.

Chrám (nebo lépe řečeno oltář) britských ctností ve Stoweu (Anglie, Buckinghamshire) byl prvním místem, kde byly vystaveny busty slavných historických osobností (politiků, vědců, válečníků apod.) z anglické historie a současnosti v letech 1730–1740. „Anglická“ zahrada se tak stala také „pamětním místem“ a následně byly plné památníků důležitých osobností i pozdější urbanistické parky 19. století.

KollossalbüsteBusta císaře Františka, jinak označovaná také jako „monument“, byla plánována na náměstí Einsiedelei-Platz již v době Vídeňského kongresu, tento plán byl však zrealizován až po smrti panovníka. Město Milán darovalo tuto mramorovou bustu od sochaře G. B. Comolliho na žulovém podstavci již za života císaře císařovně Karolině Augustě, v Laxenburgu však byla vystavena až v roce 1836.

Latinský nápis na přední straně v českém překladu zní:
„František, rakouský císař, narozen ve Florencii 12. února 1768, zesnulý ve Vídni 2. března 1835.“
Na zadní straně stojí:
„Skutečně moudrému, šlechetnému císaři, který se do těchto zahrad, o něž tak pozoruhodně pečoval, uchyloval za odpočinkem po vládních jednáních. Znal názvy a původ rostlin a stromů. Jeho zbožná a prostá mysl se snažila obveselovat se pohledem na přírodní krásu místa jeho pobytu a při radovánkách na venkově. Jeho smrtí hluboce zarmoucená choť Karolina Augusta.“

V současné době obklopují tento památník stále ještě velmi staré stromy života, nahovětvec, katalpa a jasany vytvářející háj. Čtyři mohutné břestovce ohraničují prostor za bustou císaře Františka I. a před několika lety byla tato cenná botanická paleta doplněna o vzácný žlutě kvetoucí jírovec.