Kolbiště

Toto velké obdélníkové prostranství, které je ve starší literatuře označováno jako „místo pro karusel ve staroněmeckém stylu“, je podstatnou součástí „rytířské župy“, která starý park rozhodující měrou mění a obohacuje o nové prvky.

Rytířský kult byl důležitou součástí západní civilizace druhé poloviny 18. století. Nejprve se začali svobodní zednáři označovat za nositele světla v temných dobách. Proto za velký vzor svých aktivit považovali středověké rytíře.

Ve vídeňské lóži Striktní řehole, jejíž hlavou byl vévoda Albert von Sachsen-Teschen, byla tato myšlenka pevně zakotvena již v sedmdesátých letech 18. století. Po roce 1790 byl založen Wildensteinerský rytířský řád modré Země v Seebensteinu, který se jako tajný spolek snažil pěstovat středověké zvyky hravou formou.

TurnierplatzJiž dlouho před stavbou kolbiště, která začala v roce 1798, proběhl v roce 1791 v Laxenburgu rytířský průvod, jehož jevištní architektonické prvky ukazovaly stylové formy novogotiky. Císařský manželský pár, respektive Michael Riedl zde tedy mohli navázat na místní tradici, která v 19. století pokračovala na kolbišti s pravidelnými představeními pro širokou veřejnost.

Tento kuriózní prostor s císařskou lóží, soudcovskými lóžemi a tribunami pro obecenstvo je jedinečným památníkem svého druhu. Joseph Parkfrieder zachytil myšlenky „rytířské župy“ a formu z Laxenburgu mnohem později ve svém památníku Heldenberg (Hora hrdinů), který vytvořil v letech 1848/1849.